Legionáři nasazovali ochotně životy za stát, který ještě neexistoval

Přednášku, nazvanou Historie a vznik legií v letech 1914 -1918, připravila ve středu 12. listopadu především pro žáky základních škol v knihovně Československá obec legionářská a společnost Archa 13. Doplnila ji desítkami fotografií a dokumentů z I. světové války. Součástí přednášky byla i ukázka legionářské výstroje a výzbroje. Návštěvníci si tak názorně prohlédli, z čeho se skládal stejnokroj legionářů v Rusku, a jakou oproti tomu nosili uniformu legionáři třeba ve Francii nebo v Itálii.

„Když vznikla první družina legionářů v ruském Kyjevě, byli její vojáci nasazováni nejprve jako rozvědčíci. Na rozdíl od ruských vojáků uměli ti naši totiž číst a psát, většina z nich ovládala také německý jazyk. V týle rakouské armády přemlouvali potom vojáky z řad Čechů a Slováků, aby “ vysvětlil posluchačům Jiří Filip, koordinátor tiskové činnosti Československé obce legionářské.

Připomněl také slavnou bitvu u Zborova, kdy legionáři, kterých zde bojovalo na 3.300 mužů, zajali stejný počet nepřátelských vojáků. „Byla to bitva, která sehrála důležitou roli v úsilí za vznik samostatného československého státu. Byla v ní nasazena celá brigáda, tři elitní pluky. Naši legionáři zvítězili také proto, že bojovali jiným způsobem boje. Útočili totiž v malých skupinkách,“ zdůraznil Jiří Filip. „Úspěchy československých legií posloužili v té době našemu pozdějšímu prezidentovi T. G. Masarykovi. Když přemlouval světové mocnosti, aby podporovali vznik samostatného Československa, jako pádný argument použil právě legie, tedy to, že legionáři byli ochotní nasazovat své životy za stát, který ještě neexistoval,“ doplnil.

Organizátoři besedy upozornili také na řadu lživých mýtů, které byly o legionářích patrně ve snaze snížit jejich význam v dějinách vytvořeny, a mezi které například patřila krádež ruského carského pokladu. „Tuto lež umíme dnes vyvrátit a máme na to důkazy,“ uvedl Jiří Charfreitag, tajemník Československé obce legionářské. „Tento poklad legionáři odevzdali stávající ruské vládě již v roce 1920. Jenže tato pravda se komunistickému režimu nehodila,“ dodal.

Jiří Filip přiblížil posluchačům také pohnutou historii samotné legionářské obce. Organizaci založili legionáři po svém návratu z fronty. Její činnost byla ovšem ve druhé světové válce zastavena a dlouhého trvání neměla ani po skončení války. Po roce 1948, kdy se moci ve státě zmocnili komunisté, přežívala organizace legionářů v ilegalitě. Naplno rozvinula svou činnost až po Sametové revoluci po roce 1989.

Text: Zuzana Minstrová, foto: Jan Král

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec